Blog

Rozhodně její povaha je divočejší a tvrdohlavější, než u mnohých psů. Na druhou stranu bydlení s ní je příjemné, pokud víme, jak předejít různých škrábancům a zničenému nábytku. Ačkoliv i dnes jsou plemena koček, od kterých tento projev nelze ani očekávat a zdržují se pouze doma. Nicméně aby náš sametový drobeček nezlobil a my nelitovali, že jsme si vybrali takového spolubydlícího, tak je třeba mu zařídit nějakou zábavu. To v dnešní době již není žádný problém a dá se zakoupit poměrně dost designových doplňků, které nám nebudou nijak hyzdit byt, ale naopak mohou být i skvělým dekorativním prvkem. Tím se vlastně spojí praktické s užitečným.

Brousí si drápky

Tohle je pro kočku zcela přirozené a zkrátka to bude dělat, v této činnosti se jí dá těžko zabránit. Rozhodně ale můžeme zabránit tomu, aby nám zničila nábytek. Postačí totiž čtyřnohému miláčkovi zakoupit vysoký kočičí strom nebo rovnou dva, oni se neztratí. Teď ji budeme muset výstražně naučit a to pokud možno ostrým sykotem, že tohle je naše a strom je výhradně její. Ač se to nemusí jevit, tak kočka je praktický a učenlivý tvor, tak pochopí, kde jsou její hranice a především útočiště. Také si můžeme pořídit různé vůně nebo sprej, který bude kočku doslova odpuzovat, čímž získáme jistotu, že až se vrátíme domů z práce, tak bude vše v pořádku.

Bydlení s kočičkou není složité

Je třeba začít s výchovou již od útlého věku, což je stejné jako u dětí. Také chce mít své hračky, volnost, vlastní kočičí záchod a mnohé další. V dnešní době není složité všechny potřebné doplňky snadno zakoupit ve specializovaných obchodech a dopřát jí pohodlí a především zázemí. Je třeba ji ale také ochraňovat a to především před jedovatými květinami, mezi které mohou patřit orchideje, bramboříky nebo fíkus. Ale na druhou stranu můžeme zakoupit kočičí trávu, která jí prospěje a přirozeně zažene chuť na další květináče. Poté se jí bude rozhodně u nás líbit.

Začínalo to Škaredou středou, kdy se Jidáš škaredil na Ježíše. Středa se nazývala také Sazometnou, protože se po zimě čistila kamna. Na Zelený čtvrtek zazněly naposled zvony a „uletěly do Říma’’. Zvonění nahradily různé řehtačky, drkaly, klapače a večer se kropila stavení proti zlé moci a kouzlům. Velký pátek byl dnem velkého smutku nad úmrtím Spasitele a dnem zamyšlení nad sebou samým, k čemuž měl pomáhat půst. V tento den se také měly v zemi otvírat poklady. Bílá sobota byla veselá a oslavovala nástup nového života a naději. Boží hod začínal svěcením pokrmů a potom se celý den hodovalo. Pondělí velikonoční bylo věnováno koledníkům a koledám. Všechny ženské, od maličkých až po stařeny, dostaly našleháno a vykupovaly se malovanými vejci.
Velikonoční aranžmá s živou kytkou je nenáročné na výrobu, pěkně vypadá a chvíli vydrží. Do květináče, truhlíku nebo do košíku zasadíme petrklíč, krokus nebo sedmikrásku. Nádobu přizdobíme suchým zkrouceným kořenem, větvičkami kočiček, suchým mechem a na větvičky zavěsíme pár kraslic.
V některých regionech se vajíčka zdobila kovovými drátky. Práce je to časově náročnější, ale výsledek stojí za to a uplatní se zde zručnost a fantazie. Tato zajímavě odrátovaná vyfouknutá vejce mohou v dřevěné míse zdobit interiér i několik týdnů.
Po bytě si můžete rozložit vlastnoručně vyrobená velikonoční kuřátka, která snadno za pomoci dětí zhotovíte ze smotku vaty, hlavičku vytvoříte nití, zobák a oči nalepením barevného papíru. Vytvarujete tělo kuřete a posadíte jej do poloviny vaječné skořápky a k docílení žluté barvy stačí kuře posypat rozdrcenou nebo pomletou žlutou křídou.
Veselé motivy můžeme přenést i ven a nazdobit kraslicemi třeba napučený keř nebo strom. Vyfouknutá vejce stačí nabarvit pestrými barvami, nebo je oblepit proužky barevných látek. Stejně tak si můžeme truhlíky s jarními kytkami, větvičkami a kraslicemi nazdobit okenní parapety.
Aby nám tyto krásné staré tradice vydržely, musíme je předávat dalším generacím.

Různé ořechové, amarantové, pohankové nebo lupinové mouky jsou náhradou pro lidi, kteří trpí celiakií, protože právě neobsahují lepek. Není ovšem třeba se jim vyhýbat i v klasické kuchyni. Vaření je tak zdravější a dokonce v některých případech nevadí ani při redukci hmotnosti. Je pravdou, že se musíme vydat do sekce se zdravou výživou a také počítat s trochu větší investicí. Nevyplatí se ji ani nijak dlouho skladovat, jelikož některé druhy výrazně zhořknou, to dělá například jáhlová mouka. Nicméně jsou tyto mouky běžně dostupné a my se na některé druhy podíváme blíže, než se vydáme na nákupy.
Amarantová mouka
Její charakteristická vlastnost je, že chutná po oříškách a připomíná lískové ořechy. Stačí přidat menší množství do moučníků a hned máme vykouzlený zákusek. Kombinaci můžeme využít v běžné kuchyni pro zdravé jedince, kdy vytvoříme zhruba podíl nejméně 1:3, kdy přirozeně více bude klasické mouky. Skvěle se s ní zahušťuje, protože nedělá žádné hrudky, takže se dá sypat rovnou do hrnce. Je vhodná při hubnutí, ale i například pro cukrovkáře. Upřednostnit bychom ji měli do moučníků z třeného těsta, bešamelu či bílých omáček, ovocných nákupů nebo obilninových kaší.
Pohanková mouka
Když je hladká, tak je skvělá na zahušťování omáček nebo výpeků. Má totiž neskutečnou vlastnost přijmout a zesílit chuť pokrmu, aniž by mu přidala moučnatý nádech. Nemusí se ani dlouho vařit, jako klasická pšeničná mouka. Tady pozor, protože přece jenom trochu hrudkovatí a tak neuděláme chybu, když ji rozmícháme s trochou vody a vlijeme do pokrmu. Je skvělá do gulášů nebo hutných masových pokrmů, dušené zeleniny, bešamelu, který použijeme na nákypy a dokonce je skvělá do houbových specialit.
Existují další typy bezlepkových surovin, z kterých se poté běžně peče klasické pečivo, dělají zákusky nebo i knedlíky. Možností je skutečně mnoho a záleží i na kuchařské dovednosti.

Skutečně chytrých nápadů není nikdy dost a kupodivu i velmi jednoduché triky mohou překvapit, jak dovedou například ze zkaženého jídla vytvořit hotový gastronomický zážitek. Většinou jej ale děláme pouze jednou, příště by se nemusel povést k takové dokonalosti.

• Příliš mnoho chilli? Nevadí.

Asi rozhodně takový pokrm nebude vadit někomu, kdo si libuje v hodně ostrých pokrmech, ale co ti ostatní, když nám se tak trochu utrhla ruka s kořením? Tak pár triků je zde i pro ně, aby se mohli v klidu najíst. Záleží na tom, co zrovna vaříme a pokud pokrm snese med, tak nemusíme váhat jej přidat, ostrost se sice úplně nevytratí, ale bude příjemnější na chuť. Kam se hodí smetana nebo víno, tak použijeme tento produkt, obě dvě složky intenzitu pálení zmírní. A když nejde ani jedno, tak brambor, který se nastrouhá najemno, tak vše zachrání.

• Květák nechce zůstat bílý

Ač je to jeho přirozená barva, tak při vaření se jaksi promění. Mnohdy je barva spíš šedavá, což ovšem při další úpravě nijak nevadí. Horší je, když potřebujeme, aby si svoji barvu zanechal. Pokud ale zkusíme jednu celkem nevinnou vychytávku a při vaření přidáme k soli ještě trochu mléka, tak vyzrajeme nad květákem. Jinou možností může být i citrónová šťáva.

• Máslo v lednici je po ránu pro zlost

Zvláště si s ním zkuste namazat čerstvé, měkké pečivo, to je o nervy. Když ale potřebujeme nad ním vyzrát a v klidu posnídat, tak budeme potřebovat keramickou nebo porcelánovou misku, která přirozeně je tak velká, že máslo překryje. Poté do ní nalijeme vařící vodu a chvíli počkáme, až se teplota vsákne do stěn. Poté ji vytřeme a položíme na máslo. Než si pohodlně připravíme další suroviny, máslo se nám umoudří.

• Bramborová kaše jako sluníčko

Tedy abychom to upřesnili, barvou jako žluté sluníčko. To že by měla být teplá, o tom pochyb není. Tady sehrají roli především suroviny, z které se vyrábí a to je odrůda brambor. Pokud přidáme do kaše studené mléko, tak se barva ještě na pohled pohorší. Pokud chceme přece jenom zachovat jasnější a hřejivější podobu, stačí mléko ohřát a pracovat s teplým nápojem. Výsledek potěší.

V dnešní době je velkou vzácností, pokud spolu manželské páry vydrží řádku let, tím přirozeně je myšleno 20, 30 a více let. Jaké tajemství stojí za tímto vztahem? Rozhodně to nebude jen sexuální stránka, je to totiž mnohem více, než si myslíme. Ukrývá se za tím tolerance jeden druhého, vzájemná úcta a konec konců i kompromis, na který musíme přistoupit a to z obou dvou stran. Naším úkolem je najít stejnou cestu, která nás dovede ke šťastnému cíli. Naši předkové až na nějaké výjimky byli vcelku zvyklí všechno rozbité nějakým způsobem opravit a to se nemuselo jednat jen o vztah. My děláme pravý opak, něco se rozbije a v podstatě součástky jsou tak drahé, že nemá cenu porouchanou věc opravovat, ale rovnou ji vyhodit. Stejně bohužel postupujeme se vztahy. Když se něco porouchá, nemáme snahu dát všechno do pořádku, usmířit se a hledat řešení.

Dlouhodobý vztah se dá zvládnout

Budovat vztah je třeba od počátku, v pozdějších letech se možná již ani nedá zachránit. Zpočátku si nedovedeme představit den bez sebe, jsme šťastní a vděční za každou volnou chvilku, kterou spolu trávíme. Pak přijdou děti a žena zde udělá zásadní chybu. Místo toho, aby na první příčku svých priorit postavila manžela nebo přítele, ouvej budou zde děti. Tady by si všechny ženy měly uvědomit jednu zásadní a podstatnou věc. Děti po letech dospějí a půjdou svojí cestou. Budou si budovat svůj vlastní život, ale rozhodně bez maminek. Může to být sice pro matku velmi bolestivé, ale pokud se snažila celý život věnovat svému manželovi, více, než dětem, tak právě v tomto okamžiku mohou začít nové líbánky a nikdy nezažije pocit samoty.

Každý musí začít sám u sebe

I v tomto případě, je třeba o vztahu a problémech mluvit, najít si chvilku sami pro sebe, kdy probereme, co nás trápí nebo naopak co nás potěšilo. Když budeme mít spolu otevřený vztah a dostatečnou komunikaci, tak se dá mnohému předejít. Je nesmysl se domnívat, že nový vztah něco zlepší nebo že to bude jiné. Což v podstatě skutečně i může, ale ani to nebude trvat věčně, pokud pro zdravý vývoj něco neuděláme sami. Naštěstí, nic není ztraceno a kdo opravdu nechce ztratit svoji životní lásku, tak řešení nalezne.

Dnešní moderní doba je typická tím, že se nedrží na povrchu. Jde do jádra věci. Jinak tomu není ani v požadavcích na kosmetiku. Dnes už nestačí, aby řasenka vytvořila nejsvůdnější pohled, aby make-up udělal nejzářivější pleť bez jediné vady. Skloňují se slova jako ekologie, etika, ohleduplnost a veganství. Ženy chtějí být nejen krásné, ale zároveň jim není lhostejný osud zvířat, které trpí požadavky na dermatologické testování.

Doba dávno minulá?
Bohužel ani v roce 2020 nejsou tyto děsivé praktiky minulostí. Obzvlášť pokud nakupujete značky masově prodávané v drogeriích nebo prostřednictvím katalogů mezi slečnami a dámami. Tyto známé firmy sice nemohou ze zákona zkoušet konečný výrobek na území Evropské unie, o výzkumu jednotlivých složek však už jednoznačný zákaz nepadl. Kamenem úrazu jsou navíc produkty vyrobené v mimoevropských zemích.

Povinnost v Číně
Pokud oslovíte jakoukoli z firem prodávajících kosmetiku v tuzemsku, uslyšíte vždy tu stejnou odpověď. Odvolávají se na zmíněné zákony a tudíž nemožnost podrobit na našem území řasenky, stíny, rtěnky, ale i krémy a šampony zkouškám. O tom, že své produkty vyváží do Číny, kde je testování ze zákona povinné, jinak by se na tamním trhu nemohly prodávat, však mlčí.

Naděje pro zvířata
Existuje vůbec možnost, jak se dostat ke kosmetice se 100 % jistotou ohleduplnosti k němé tváři? Vyžaduje to sice větší aktivitu ze strany nakupujícího, ale možné to je. Nespoléhejte však na klasické drogerie. Hledejte ve specializovaných prodejnách a na internetu. Zajímat by vás měl certifikát HCS neboli Humane cosmetics standard udělovaný organizací Cruelty free international. Označeny jsou typickým logem zvaným leaping bunny, tedy králíkem vyobrazeným ve skoku. Ten jediným poskytuje opravdovou záruku netestování vzhledem k systému auditů a kontrol. Vodítkem mohou být aplikace, které jsou volně ke stažení a rozeznají kosmetiku ohleduplnou ke zvířatům od té neetické.

Celý život jste si mohli namlouvat, že vám se to stát nemůže a přesto se teď ptáte sami sebe, jak z toho ven. Ocitnout se v milostném trojúhelníku můžete i v případě, že máte šťastný a fungující vztah, do kterého vám ovšem nečekaně vstoupil další protějšek.
I když budete sami se sebou bojovat a říkat si, že není správné udržovat vztah se dvěma partnery najednou, velmi často se stává, že se do toho zamotáte více, než byste chtěli.

Který je ten pravý nebo ta pravá?

Do životní pozice, kdy budete lásku dělit dvěma se dostanou jak ženy, tak i muži. Ve většině případů jich však vztah s oběma protějšky naplňuje natolik, že se nechtějí vzdát ani jednoho z nich.
Není ovšem nutné zdůrazňovat, že to tak nemůže být věčně.
Pokud je to i váš případ a máte po svém boku dvě ženy nebo naopak dva muže, budete si muset položit otázku, kdo je pro vás lepší volba ještě předtím, než se to provalí. V takovém případě je totiž velká pravděpodobnost, že vás opustí obě strany.

Problém nízké sebedůvěry

Lidi, kteří se ocitnou v milostném trojúhelníku mají zpravidla problém s nízkým sebevědomím. Nejsou si schopní ujasnit, co od vztahu a partnerství požadují a rovněž ani upřesnit svému protějšku, co jim ve vztahu schází. Jestli se opravdu chcete vyhnout nepříjemné situaci a ztrátě milovaného člověka, musíte si vybrat jednoho, se kterým vás bude vztah naplňovat po zbytek života.
Ve většině případů jde z jedné strany vždy o poblouznění neboli románek, který udržujeme pouze proto, že nám něco schází. Ať už je to životní jistota, vášeň, více pozornosti nebo kvalitnější milostný život, dopřát vám ho může i jeden jediný člověk.
Výjimkou je ovšem případ, když si uvědomíte, že žádný z vašich partnerů není tím, se kterým byste chtěli strávit zbytek života. To ještě ale neznamená, že ho nemůžete brzy najít. Aby se vám to však povedlo, musíte se zbavit vaší nejistoty a ukončit vaše vztahy, které nikam nevedou.

Jaro máme konečně tady, a protože teď trávíme mnoho volného času neplánovaně doma, můžeme si volné chvíle zpříjemnit zábavným tvořením. Barvy patří k jaru a také nadcházejícímu velikonočnímu období. Vytvořte si krásné a zajímavé dekorace do bytu, snadno a rychle. Tyhle tipy vás nadchnou.

Zasaďte semínka

Na jaře příroda jen září, všechno kvete a roste. Kousek přírody můžete mít i doma a navíc vám vyroste roztomilá velikonoční výzdoba. K Velikonocům patří vajíčka, pár skořápek si tedy pečlivě umyjte a uschovejte. Když do skořápky dáte kousek namočené vaty a nasypete na ni pár semínek řeřichy, za pár dnů vám sama vyroste nádherná dekorace. Vajíčka budou skvěle držet v držáčcích na vajíčka nebo v malé mističce či skleničce na panáky.

Jarní vajíčkový květináč

Kytičky a jaro patří prostě k sobě. Vytvořte si originální jarní květináček nebo jich udělejte rovnou několik. Stačí, když vezmete papírové krabičky na vajíčka a natřete je barevně. Barvu nechte zaschnout a vyrobte si k tomu ještě vázičky. Samozřejmě, že z vajíček. Poloviny skořápek umyjte a napusťte vodou. Skořápky můžete také nabarvit nebo využít bílé. Do nich pak dejte malou jarní kytičku, mohou to být typicky jarní květiny, jako jsou narcisy nebo tulipány, krásně ale vypadá i růže. Vázičky z vajíček pak dejte do nabarvené krabičky a máte hotovo. Přidat okolo můžete ještě jiný přírodní materiál, třeba proutí nebo natrhané lýko.

Věnec z vajíček

K jarní výzdobě patří i věnec na stůl nebo na dveře. Zkuste si vyrobit neuvěřitelně jednoduchý, ale originální jarní věnec z obyčejných skořápek od vajíček. Poloviny nebo menší kousky skořápek umyjte vodou a po uschnutí je nabarvěte barvami, nejlépe akrylovými, ty totiž drží téměř na jakémkoliv povrchu. Vyberte si klidně i několik barev a nešetřete s nimi, jaro má přece hýřit barvami. Pak už budete potřebovat jen slaměný základ na věnec. Opatrně za pomocí tavící pistole pak oblepte celý věnec skořápkami. Nakonec věnec dozdobte mašličkami a máte hotovo.

Ženy mají spoustu zvyků, které muži prostě nikdy nemohou pochopit, vlastně se o to ale ani nesnaží a to je dobře. Organizace v naší kabelce, chorobná touha po něčem novém, i když danou věc vůbec nepotřebujeme a nutkavá potřeba sledovat dojemné filmy a číst co nejvíce romantické filmy. Snění a představy, které nám nikdo nevezme i výkyvy nálad, o kterých nikdo není, kde se vlastně vzaly. To všechno jsou ženy a to muži nikdy nepochopí.

Životně důležité nepodstatné věci

Kabelka každé ženy je místem, kde se najde prostě všechno, i to co pravděpodobně nikdy potřebovat nebude. Hledání v takovém příručním zavazadle je sice občas o nervy ale zase na druhou strany, když se něco stane, jsme my ženy, vždy dokonale připraveny. To pánové něco podobného neznají, všechno shánějí, až jim teče do bot a připravenost jim nic neříká. Proto nikdy nemohou pochopit, proč potřebujeme všechny věci nosit u sebe a pořád.
Američtí vědci dokonce zjistili, proč tomu tak je. Každý z nás totiž myslí úplně jinak. Zatímco ženské myšlení probíhá mezi dvěma hemisférami, to mužské pouze v rámci každé jedné hemisféry zvlášť. No a to mnohé vysvětluje.

Kamarádky nade vše

Pro ženu není důležitý jen fungující partnerský vztah ale také vztah s kamarádkou, který přečká každou krizi. I když i my ženy si umíme navzájem občas ubližovat, vždycky se zase dokážeme udobřit a jede se zase dál. To muži to mají mezi sebou mnohem horší, odpouštět si moc neumějí a chovat se k sobě hezky taky ne. A zatímco pro zástupkyni něžného pohlaví je kontakt s kamarádkou, byť jen ten telefonický, životně důležitý, to naše drsné polovičky takové touhy rozhodně nemají.

V každé ženě se skrývá princezna

No a pak je tu ta naše věčně romantická duše. Chceme být obletovány, středem pozornosti a nejlépe mít šatník jako královna. Ano, každá z nás se potřebuje občas cítit jako dokonalá princezna. Proto tak rády nakupujeme haldy bot a šatů, které oblečeme sotva jednou. I za to, to přece stojí.
Stejně tak jako snění. Mít svůj sen a představy, ve kterých je všechno dokonalé není na škodu. A k tomu nejlépe zafungují přeslazené americké romantické filmy, které by se ve skutečnosti nikdy nemohly stát skutečností. Ani jeden z mužů na světě takovou potřebu nemá.

Jsme lidé rozdílní a je pravdou, že každý má jiné požadavky na bydlení. Neexistuje totiž nějaký univerzální pozemek, který by vyhovoval všem. Každý preferuje jinou krajinu či možnosti, které by mu mělo nové bydlení poskytnout. Pokud si budeme vybírat místo, kde budeme teprve stavět, tak se rozhodně vyplatí dát nejen na svoje priority, pocity a potřeby, ale zároveň je třeba si dát pozor i na další náležitosti, které jsou s pozemkem spojené. Špatný výběr nebo volba by mohly znamenat poměrně nepříjemné zjištění, mnohdy nevratné zpět. V první řadě je například dobré si základní informace zjistit přímo na obci, která má pozemek pod svojí správou. Ta předně podá i informace o tom, zdali se zde neplánuje výstavba silnice, průmyslové zóny nebo jiné skutečnosti, která by mohla do budoucnosti ovlivnit kvalitu bydlení.
Na co si dát pozor?

• Zjistit si, zdali je pozemek vůbec vhodný pro stavbu. Tuto informaci získáme na příslušné obci přímo na stavebním úřadě, kde je k dispozici územní plán. Zde jsou vyznačeny stavební parcely. Některé z nich mají dokonce i dané podmínky, které musí stavebník dodržet, například se může jednat o vzhled střechy, výšku domu či jeho velikost nebo dokonce i typ povolené stavby.
• Je dobré si ověřit, zda na pozemku nevisí věcná břemena nebo dokonce exekuce.
• Zajímat se o příjezdovou cestu je nesmírně důležité. Pokud bude přístup na pozemek vlastnit někdo jiný, tak je třeba dojednat věcné břemeno s přístupem a příjezdem na parcelu.

• Je cena pozemku výrazně levnější? I to se může stát a to v případě, že zde nejsou v dosahu důležité sítě. Především elektřina, bez které se skutečně neobejdeme a vodovod či jiný zdroj vody, což je další základní a zásadní věc. Tím se zcela jasně prodraží jejich výstavba.
• Pozemek u lesa je třeba také řádně zvážit. Může to být velmi pěkné a klidné místo, ale pozor na ochranné pásmo lesa, které je 50 metrů. Je pravdou, že se mohou povolit výjimky na menší vzdálenost, ale i to je třeba řádně ohlídat. Mohou nás například překvapit i další určitá omezení, která by zde nikdo nečekal.