Zelené svátky

Začínalo to Škaredou středou, kdy se Jidáš škaredil na Ježíše. Středa se nazývala také Sazometnou, protože se po zimě čistila kamna. Na Zelený čtvrtek zazněly naposled zvony a „uletěly do Říma’’. Zvonění nahradily různé řehtačky, drkaly, klapače a večer se kropila stavení proti zlé moci a kouzlům. Velký pátek byl dnem velkého smutku nad úmrtím Spasitele a dnem zamyšlení nad sebou samým, k čemuž měl pomáhat půst. V tento den se také měly v zemi otvírat poklady. Bílá sobota byla veselá a oslavovala nástup nového života a naději. Boží hod začínal svěcením pokrmů a potom se celý den hodovalo. Pondělí velikonoční bylo věnováno koledníkům a koledám. Všechny ženské, od maličkých až po stařeny, dostaly našleháno a vykupovaly se malovanými vejci.
Velikonoční aranžmá s živou kytkou je nenáročné na výrobu, pěkně vypadá a chvíli vydrží. Do květináče, truhlíku nebo do košíku zasadíme petrklíč, krokus nebo sedmikrásku. Nádobu přizdobíme suchým zkrouceným kořenem, větvičkami kočiček, suchým mechem a na větvičky zavěsíme pár kraslic.
V některých regionech se vajíčka zdobila kovovými drátky. Práce je to časově náročnější, ale výsledek stojí za to a uplatní se zde zručnost a fantazie. Tato zajímavě odrátovaná vyfouknutá vejce mohou v dřevěné míse zdobit interiér i několik týdnů.
Po bytě si můžete rozložit vlastnoručně vyrobená velikonoční kuřátka, která snadno za pomoci dětí zhotovíte ze smotku vaty, hlavičku vytvoříte nití, zobák a oči nalepením barevného papíru. Vytvarujete tělo kuřete a posadíte jej do poloviny vaječné skořápky a k docílení žluté barvy stačí kuře posypat rozdrcenou nebo pomletou žlutou křídou.
Veselé motivy můžeme přenést i ven a nazdobit kraslicemi třeba napučený keř nebo strom. Vyfouknutá vejce stačí nabarvit pestrými barvami, nebo je oblepit proužky barevných látek. Stejně tak si můžeme truhlíky s jarními kytkami, větvičkami a kraslicemi nazdobit okenní parapety.
Aby nám tyto krásné staré tradice vydržely, musíme je předávat dalším generacím.