Mnoho partnerů řeší problém, zda se rozvést nebo spolu „nějak“ vydržet, dokud děti nevyrostou. Na toto není jednoznačná odpověď. Je jistě úžasné jít za hlasem svého srdce, obzvláště po víceletém manželství, kde láska tak nějak vyprchala a život se dostal do normálních kolejí. A vy žijete běžný život vdané ženy starající se o děti, dohlížíte na jejich školní úlohy, perete, žehlíte, vaříte. A růžový obláček, na kterém jste se vznášela, když jste poznala vašeho současného partnera, odletěl neznámo kam. Láska vyprchala, ale vás trápí horší věc.
Zjistila jste, že si manžel našel mladší milenku a je vystaráno. Vaše uražená ješitnost – jak si to jen mohl dovolit? Já se celé dny i noci starám, pán má první poslední, klidím se mu z cesty, když přijde unavený z práce, ani děti k němu nepustím, aby tatínka neobtěžovaly. Nic po manželovi nechci, všechno si zařídím sama, neví pomalu ani do které třídy naše děti chodí, tak co by ještě chtěl??
Sáhněte si do svědomí. Možná chce ženu a ne po svém boku chlapa. Možná by vám rád s něčím pomohl, možná by i rád opravil ten vysavač, o kterém jste mu ani neřekla a zavolala opraváře.
Možná … Ale co by chtěl asi určitě – stát před vámi jako chlap se vším všudy. Jenže vy mu nedáváte prostor. Ráda velíte a vše si zařídíte podle svého, protože to nikdo jiný neudělá lépe než vy sama. S takovou ženou žít bok po boku rok, dva, deset, patnáct let je ale očistec. Mužská energie nemá možnost vyniknou, natož proudit. Partner se všude setkává jen s vaší generalitou. Možná vám kdysi chtěl pomoci s nákupem, úklidem, uvařit, ale vy jste ho k tomu nepustila a když ano, vděku se od vás nedočkal. Spíše naopak – všechno bylo špatně. Komu by se pak chtělo nabídnout pomocnou ruku znovu za těchto podmínek? Zavzpomínejte, zda vám tato situace náhodou něco neříká ….
A zapracujte sama na sobě a na tom, jak znovuobjevit a vrátit do manželství vaše ztracené ženství.
