Zkuste si představit, co máte (i) díky tomu, že někde bydlíte, a co z toho byste postrádali, pokud byste neměli svoji stálou adresu. Když popustíte uzdu svojí fantazii, určitě už zanedlouho zjistíte, že je takové bydlení vlastně náramně důležité pro to, abychom mohli takzvaně normálně žít.
Zkuste se třeba ucházet o zaměstnání a potenciálnímu zaměstnavateli oznámit, že jste vlastně bezdomovci, že nikde nebydlíte. V tu chvíli obvykle ztratí zájem nebo vám v nejlepším případě nabídne jenom takovou práci, u níž se toho po uchazeči moc nevyžaduje, jež je ale současně i natolik neatraktivní, že o ni ‚normální‘ lidé nestojí.
Zkuste pak přijít na nějaký úřad a tam si o něco zažádat. Kolikrát vás jenom odbydou s tím, že vám nelze vyhovět! Třeba proto, že mají úřady rozdělená teritoria, jež spravují, a může se tak u nich o něco ucházet jenom ten, kdo k nim bydlištěm spádově patří. A kolikrát je bydlení nezbytné i jenom proto, aby klienta měli kde najít, když je toho zapotřebí!
Člověk bez bydliště pak ještě daleko hůře než ti bydlící sežene třeba lékaře, u kterého by ho zaregistrovali, bez adresy tento nedostane ani půjčku… Prostě je těch problémů habaděj.
A terno to je jenom v případě, že se chce dotyčný člověk před úřady schovat. Tedy je to jenom zdánlivě terno, protože si úřady takového člověka nakonec stejně dohledají, a tím jediným, čeho se takovými komplikacemi dosáhne, je jenom to, že se z malého problému vyvine v mezidobí problém velký. Protože korespondenci může takovému člověku třeba přebírat i obecní úřad, ale ten už není povinen takového člověka s dopisy uhánět.
A tak je určitě záhodno někde bydlet. A to nejen z těch výše zmíněných nebo jim podobných důvodů. Bydlení je pochopitelně potřeba i k tomu, aby našinec mohlo v klidu, spokojeně a pohodlně žít. A to je vždy příjemné. I za tu cenu, že není takové bydlení zadarmo a že se za něj musí platit.
