Nikdo na světě není a nikdy ani nebude dokonalý. Každý máme své chyby, své nedostatky. A zatímco se s některými z nich dokážeme bez problémů vyrovnat, někdy pociťujeme naopak klidně i nezvladatelnou potřebu se těchto stůj co stůj zbavit. Pokud je to pochopitelně možné. A pokud to nejde zcela, akceptujeme klidně i alespoň nějakou tu drobnou retuš. Jen abychom vypadali co nejdokonaleji.
Vnitřní kvality a práci na těchto ponechejme nyní stranou. A věnujme se jenom naší vizáži, tomu, co je na naší tělesné schránce vidět. Někdy na první pohled, někdy jen ve chvílích, kdy se odhalíme. Tedy věnujme se našemu tělu.
Pokud je toto v něčem nedokonalé, snažíme se to nejednou napravit, seč to jenom jde. A jak všichni dobře víme, univerzálně se pro tento účel používá kosmetika. Tou se dá ovlivnit ledacos, snad skoro všechno, co nás jenom napadne. A protože lidé po obratu k lepšímu třeba aspoň trochu touží, pořizují si takové kosmetické přípravky, jež jim něco takového nabízí. Někdy masti a krémy, někdy různé šminky, líčidla, spreje, rtěnky, šampony a pochopitelně i to, co nás má učinit ostatním lidem vonícími. Kupujeme si to, nejednou za přímo hříšné peníze, v naději, že nás právě takové prostředky zdokonalí, že díky nim budeme co nejvíce podobni svému ideálu.
A nějaký ten efekt kosmetika určitě má. Někdy se kvůli ní líbíme víc sami sobě, někdy nás díky ní obdivují i ostatní. A někdy se nám také posmívají za zády a nejen tam, pokud to přeženeme. Protože jsou věci, které se ani kosmetikou ovlivnit nedají, a přehnané pokusy o pozitivní změnu tak mohou mít i opačný efekt.
Znáte to. Pokud je žena krásně nalíčená, mohou si za ní mužští klidně i nohy uběhat a oči jim při tom div nevypadnou z důlků, zatímco když taková kvůli nesprávně používané kosmetice připomíná spíš namazaný kus chleba, není to určitě ono.
A proto kosmetiku určitě používejme. Ale vždy s rozumem.
